• v případech, kdy se vám nechce trávit dlouhé měsíce před soudy
    • v případech, kdy máte zájem na trvalém a perspektivním řešení
    více
    • podporuje spolupráci a komunikaci mezi stranami konfliktu
    • orientuje se na hledání řešení, nikoli viníka
    více
    • v insolvenčním řízení
    • obchodní spory
    více
  • Co je mediace
  • Kdy je vhodná
  • Výhody mediace
  • Oblasti využití
  • Výběr mediátora
  • Jak se na mediaci připravit

Mediace neboli media?n? ??zen? p?edstavuje vyjedn?v?n? o sm?rn?m ?e?en? sporu za aktivn? ??asti t?et? osoby - medi?tora. Jde o zcela dobrovoln? postup stran, kter? vych?z? z jejich p??n? ukon?it spor sm?rn?m zp?sobem na z?klad? oboustrann? p?ijateln?ho konsenzu ? tedy bez nutnosti zah?jit rozhod?? nebo soudn? ??zen?.

Jedn? se p?itom o neautoritativn? metodu, nebo? medi?tor nem? ve sporu pravomoc k vyd?n? z?vazn?ho rozhodnut? ani pravomoc donucovac?. Tento de facto nez?visl? mana?er p?in??? do probl?mu n?hled zven??.

C?lem je uzav?en? media?n? dohody, kter? tvo?? nov? v?choz? bod budouc? spolupr?ce znesv??en?ch stran.

  • v p??padech, kdy se v?m nechce tr?vit dlouh? m?s?ce p?ed soudy
  • v p??padech, kdy m?te z?jem na trval?m a perspektivn?m ?e?en?
  • v p??padech, kdy preferujete lidsk? a neform?ln? p??stup
  • v p??padech, kdy stoj?te o zachov?n? dobr?ch vztah?
  • v p??padech, kdy nechcete utr?cet za vysok? n?klady spojen? se soudn?m ??zen?m

Mediace nen? pouh?m rozhovorem stran, ale procesem, na kter? je t?eba se ??dn? p?ipravit. Z tohoto d?vodu je nutn? v?novat p??prav? i pr?b?hu pat?i?n? ?as.

  • podporuje spolupr?ci a komunikaci mezi stranami konfliktu;
  • orientuje se na hled?n? ?e?en?, nikoli vin?ka;
  • ponech?v? stran?m konfliktu z?sadn? vliv na pr?b?h mediace a v?sledn? ?e?en?;
  • umo??uje kreativn? hledat r?zn? formy ?e?en?;
  • je dobrovoln?, strany mohou jedn?n? kdykoliv p?eru?it, nebo ukon?it;
  • uchov?v? soukrom? stran a sd?len?ch informac?;
  • je v?razn? levn?j?? a rychlej?? ne? soudn? ??zen?.
  • v insolven?n?m ??zen?
  • obchodn? spory
  • spory ze spot?ebitelsk?ch smluv
  • pracovn?pr?vn? spory
  • spory vze?l? z n?jemn?ch vztah?
  • spory rodinn?, v?etn? t?ch t?kaj?c?ch se vypo??d?n? zanikl?ho spole?n?ho jm?n? man?el?, v?chovy a v??ivy nezletil?ch d?t?, styku rodi??, prarodi??, vypo??d?n? d?dictv?
Read More

Jsme zapsan?mi medi?tory, opr?vn?n?mi k v?konu tohoto povol?n? na z?klad? z?pisu do seznamu Ministerstva spravedlnosti ?R, kter? nad n?mi vykon?v? dohledovou ?in-nost. Na?e pr?ce se ??d? pr?vn? ?pravou vztahuj?c? se na zapsan? medi?tory i etick?m kodexem, vych?zej?c?m z evropsk?ch media?n?ch standard?.[1]

Read More

Odpov?zte si zejm?na na n?sleduj?c? ot?zky:

  1. Jak? jsou relevantn? fakta p??padu?
  2. Jak? jsou problematick? body, na kter?ch se strany neshodnou?
  3. Jak? jsou skute?n? z?jmy?
  4. Budou v?echny osoby, kter? jsou pro spor d?le?it?, p?i mediaci p??tomn??
  5. Jak? jsou rizika v p??pad?, ?e se strany nedohodnou?
  6. Jak? budou n?klady, pokud se budete muset soudit?
  7. Za jak?ch okolnost? byste byli ochotn? se skute?n? dohodnout?

Mediaci jako zp?sob ?e?en? mo?n?ho konfliktu je vhodn? zapracovat do ob?ansk?ch i obchodn?ch smluv nap??klad takto:

?Smluvn? strany se zavazuj?, ?e v p??pad? sporu, kter? vznikne na z?klad? t?to smlouvy, se nejprve pokus? o vy?e?en? tohoto sporu dohodou prost?ednictv?m mediace, a to u zapsan?ho medi?tora dle z?kona ?. 202/2012 Sb. Teprve v p??pad? ne?sp?chu mediace mohou uplatnit sv? sporn? pr?vo v soudn?m ?i rozhod??m ??zen?. Smluvn? strany jmenuj? medi?torem ????? Pokud jedna ze smluvn?ch stran uplatn? sv? pr?vo p??mo u soudu nebo v rozhod??m ??zen?, a nepokus? se nejd??ve o vy?e?en? sporu mediac?, je povinna uhradit druh? smluvn? stran? smluvn? pokutu ve v??i????? Tato smluvn? pokuta nezahrnuje n?hradu ve?ker? ?kody, kter? j? poru?en?m povinnost? vyu??t mediaci vznikla.?

p??padn? i jako metodu MED-ARB

???astn?ci se v?slovn? dohodli, ?e spory, kter? by v budoucnu vznikly z t?to dohody (smlouvy), nebo kter? vzniknou v souvislosti s n?, v?etn? ot?zek jej? platnosti, jej?ho v?kladu, realizace ?i ukon?en? pr?v z tohoto pr?vn?ho vztahu p??mo vznikaj?c?ch nebo s n?m p??mo souvisej?c?ch, budou rozhodov?ny v media?n?m ??zen? podle z?k. ?. 202/2012 Sb., z?kona o mediaci, jedn?m medi?torem, a to ?????????, se s?dlem Mozartova 679, Liberec. Nedojde-li p?i mediaci k uzav?en? media?n? dohody, ??astn?ci se v?slovn? dohodli, ?e spor bude n?sledn? rozhodov?n v rozhod??m ??zen? podle z?k. ?. 216/1994 Sb., o rozhod??m ??zen? a v?konu rozhod??ch n?lez?, jedn?m rozhodcem. Rozhodcem jmenuj? ???? se s?dlem Mozartova 679, Liberec. Rozhod?? ??zen? bude pouze p?semn?. Doru?ov?n? se prov?d? dle p??slu?n?ch ustanoven? z?k. ?. 99/1963 Sb., ob?ansk? soudn? ??d.?

Postaven? medi?tora je ve vztahu k ob?ma stran?m vyv??en?, nebo? v procesu vyjedn?v?n? zaji??uje rovn? postaven? ??astn?k? a pom?h? jim vid?t jejich probl?m v ?ir??ch souvislostech. Podle dostupn?ch zdroj? jsou s mediac? takov? zku?enosti, ?e v 70 a? 80 % mediovan?ch p??pad? je dosa?eno v?sledn?, pro strany p?ijateln?, dohody.

Prudk? v?voj v evropsk?ch st?tech v oblasti mediace v netrestn?ch v?cech b?hem posledn?ch let ovliv?uje mj. i p??slu?nou terminologii, kter? p?est?v? ozna?ovat mediaci jako alternativn? metodu ?e?en? konflikt? bez z?sahu soudu, ale naopak se hovo?? o mediaci soudu bl?zk? (die gerichtsnahe Mediation), p??padn? dokonce o soudn? intern? mediaci (die gerichtsinterne Mediation).

Mediace je v zahrani?? uzn?van? jako d?le?it? metoda alternativn?ho ?e?en? spor? mimo standardn? soudn? ??zen?. ?sp??nost ?e?en? konfliktn?ch p??pad? je velmi vysok?[1], podle sv?tov?ch statistik zhruba 75 %. Mediace se za?ala prosazovat nejprve v ob?ansko-pr?vn?ch a obchodn?ch v?cech, na p?elomu 70. a 80. let pak ve v?t??m m???tku rovn?? v trestn?m ??zen?. Je velmi roz???en? v USA, ale tak? ve Velk? Brit?nii a v Austr?lii, kde se vyu??v? a? v 60 % spor?, p?edev??m ve v?cech obchodn?ch (hospod??sk?ch), rodinn?ch nebo ve ve?ejn? sf??e (zpravidla ochrana ?ivotn?ho prost?ed?), p?i?em? zhruba dv? t?etiny spor? se vy?e?? uzav?en?m dohody.

Praxe v evropsk?ch st?tech rovn?? ukazuje, ?e vyu?it? pr?vn?ch znalost? a zku?enost? advok?ta nebo dokonce autority soudce p?i mediaci vede k p?ekvapiv? pozitivn?m v?sledk?m ?e?en? konflikt?. Dnes je v ?ad? evropsk?ch st?t? mediace prost?ednictv?m advok?t? tak daleko, ?e zde existuje nejen velk? po?et advok?t?-medi?tor?, organizovan?ch mimo jin? podle jednotliv?ch spolkov?ch zem? (N?mecko, Rakousko), ale je mo?n? mediaci v t?chto st?tech studovat v r?mci univerzitn?ho studia na pr?vnick?ch fakult?ch p?edev??m ve specializovan?ch kurzech, nap??klad konfliktn?ho managementu[2].

V jednotliv?ch zem?ch se aplikovan? mediace neu??v? se stejnou intenzitou v ka?d? oblasti, n?br? se rozv?j? r?znorod? dle specifick?ch podm?nek. Nap??klad v Norsku m? mediace v?ce ne? dvousetletou tradici a je zam??en? na p??i o nezletil?. Ve v?cech v?chovy, v??ivy a st?kan? se s d?tmi do 16 let jejich ?ivota rozhoduje komise medi?tor?. Jenom v samotn?m Oslu p?sob? t?i m?stsk? poradensk? kancel??e, v nich? kl??ovou roli krom? psycholog? a soci?ln?ch pracovn?k? hraj? medi?to?i[3].

Ve Francii je mediace st?le sou??st? soukrom? sf?ry, je v?ak st?tem finan?n? podporovan?. Dle z?kona z roku 1995 a vyhl??ky z roku 1996 je upravena ob?ansko-pr?vn? mediace a jej? za?len?n? do soudn?ho procesu. Na jej?m z?klad? m??e soudce v civiln?m pr?vu ve kter?koli f?zi kon?n?, av?ak jenom se souhlasem jeho ??astn?k?, jmenovat t?et? osobu-medi?tora. Soudce ur?? trv?n? mediace, p?i?em? tato lh?ta nesm? p?ekro?it t?i m?s?ce a jenom jednou m??e b?t obnovena. Po ?sp??n?m ukon?en? mediace soudce ov??? dohodu sporn?ch stran. Odm?nu medi?tora hrad? strany. Institut mediace existuje ve Francii od roku 1973. Realizuje se obchodn? a justi?n? mediace. ?sp??nost rodinn? mediace dosahuje 60 %. V mediac?ch mezi bankami a jejich klienty je ?sp??nost ?e?en? sporu v?ce ne? 65 %, v p??padech pracovn?ch spor? ?sp??nost mediace dosahuje a? 75 procent[4].

Zku?enosti z Velk? Brit?nie potvrzuj?, ?e p?i rozv?jen? mediace existuj? dv? etapy. Prvn? spo??v? ve vytv??en? r?mce pro mediaci (legislativa, ?kolen? medi?tor?) a ve druh? je d?le?it? dos?hnout toho, aby lid? mediaci vyu??vali. Spojen? kr?lovstv? se nach?z? ji? ve druh? etap? a uskute?n? ro?n? v pr?m?ru 2500 civiln?ch/obchodn?ch mediac?. V zemi, je? m? 60 milion? obyvatel, je to v?ak st?le velice m?lo. Potvrdilo se tak?, ?e mediace je nejefektivn?j?? jako sou??st syst?mu ob?ansk?ho soudnictv?, kter? podporuje anebo dokonce odm??uje dohodu. Vl?dn? podpora mediace byla pro d?v?ryhodnost procesu tak? mimo??dn? d?le?it?. Nejpozoruhodn?j??m p??kladem je ve?ejn? z?vazek vl?dy Spojen?ho kr?lovstv? vyu??vat mediaci v p??padech, ve kter?ch je samotn? vl?da jednou ze sporn?ch stran ? nap??klad ve sporech, kter? se t?kaj? smluv[5].

?lohu alternativn?ch zp?sob? ?e?en? spor? vyzdvihuje ?ada mezin?rodn?ch n?stroj?. Pokud jde o jin? postupy ?e?en? sporu ne? rozhod?? ??zen?, neexistuj? ??dn? z?vazn? n?stroje mezin?rodn?ho pr?va. ?ada mezivl?dn?ch organizac? v?ak ve sv?ch programech podporuje alternativn? ?e?en? spor? a pl?nuje nez?vazn? n?stroje (pr?vn? nevynutiteln? p?edpisy). V roce 1998 Rada Evropy p?ijala doporu?en? o rodinn? mediaci Rec(98)1E/21 January 1998 a v roce 2002 doporu?en? o ob?ansk? mediaci Rec(2002)10E/18 September 2002. Komise OSN pro mezin?rodn? obchodn? pr?vo (UNCITRAL) p?ijala v roce 2002 modelov? pr?vo pro obchodn? mediaci.

Tak? v r?mci Evropsk? unie jsou p?ipravov?ny p?edpisy komunit?rn?ho pr?va zab?vaj?c? se problematikou mediace, kter? si kladou za c?l zakotven? rychlej??ho, levn?j??ho a p?edev??m sm?rn?ho urovn?v?n? spor?. S p?ihl?dnut?m k pom?rn? uspokojiv?m v?sledk?m mediace ve v?cech trestn?ch, jako? i v oblasti ochrany spot?ebitele[6], za?adila v roce 2005 Komise do tzv. Haagsk?ho programu obsahuj?c?ho deset priorit pro nadch?zej?c? p?tilet? obdob? ?Partnerstv? pro evropskou obnovu?, mj. t?? Sm?rnice Evropsk?ho parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. kv?tna 2008 o n?kter?ch aspektech mediace v ob?ansk?ch a obchodn?ch v?cech. Tato sm?rnice v ?l. 2 p?eshrani?n? spory v odstavci 1 definuje tak, ?e p?eshrani?n? spory jsou spory, v nich? m? alespo? jedna ze stran sporu bydli?t? nebo se obvykle zdr?uje v jin?m ?lensk?m st?t? ne? kter?koli jin? strana ke dni, ke kter?mu strany souhlas? s vyu?it?m mediace po vzniku sporu, je mediace na??zena soudem, vnitrost?tn? pr?vo stanov? povinnost vyu??t mediace, nebo do?lo k vyzv?n? stran pro ??ely ?l?nku 5.

V ?l?nku 5, kter? upravuje p?istoupen? k mediaci, se stanov?, ?e soud, u kter?ho je pod?na ?aloba, m??e ve vhodn?ch p??padech a s ohledem na v?echny okolnosti dan?ho p??padu vyzvat strany, aby k ?e?en? sporu vyu?ily mediace. Soud tak? m??e vyzvat strany, aby se z??astnily informativn?ho setk?n? o mo?nosti vyu?it? mediace, jestli?e se takov? setk?n? konaj? a jsou snadno p??stupn?.

Sou?asn? v tomto ?l?nku stanov?, ?e touto sm?rnic? nejsou dot?eny vnitrost?tn? pr?vn? p?edpisy, podle nich? je vyu?it? mediace povinn? nebo je p?edm?tem pob?dek nebo sankc?, a? u? p?ed zah?jen?m soudn?ho ??zen?, nebo po jeho zah?jen?, za p?edpokladu, ?e tyto pr?vn? p?edpisy nebr?n? stran?m sporu ve v?konu jejich pr?va na p??stup k soudnictv?.

V ?l. 8 odst. 1 Sm?rnice stanov?, ?e cit.: ??lensk? st?ty zajist?, aby stran?m, je? si ve snaze o urovn?n? sporu zvol? mediaci, nebr?nilo v pozd?j??m zah?jen? soudn?ch ?i rozhod??ch ??zen? ve stejn? v?ci uplynut? proml?ec? nebo prekluzivn? doby b?hem media?n?ho ??zen?.?.

Ve v?t?in? ?lensk?ch st?t? EU upravuj? mimosoudn? ?e?en? spor?, kter? soud sv??uje t?et? stran?, v?eobecn? pr?vn? p?edpisy. Podpora mediace v r?mci t?chto pr?vn?ch ?prav je r?zn? intenzity, a to od mo?nosti pou?it? mediace jako prost?edku pro mimosoudn? ?e?en? spor? (Belgie, Francie), p?es nab?dan? na jej? pou?it? (nap?. ve ?pan?lsku, It?lii, ?v?dsku, Anglii a Walesu), a? po z?konem stanovenu, anebo soudcem ulo?enou, povinnost vyu??t nejprve mediaci jako mimosoudn? ?e?en? spor? p?ed soudn?m jedn?n?m (nap?. v N?mecku ?i ?ecku).

 

[1] viz informace o sympoziu Mediace ve ve?ejn? sf??e, Nov? cesty ?e?en? konflikt? a spolu??ast v EUREGIO, Osnabr?ck, leden 2007

[2] bl??e viz H. Pipkov?: Soudce medi?torem ve spr?vn?ch v?cech? Pr?vn? r?dce 12/2007, str. 13 - 21

[3] http://mediacia.zucha.sk/uspesnost-mediacie-v-europe.html

[4] tamt??

[5] http://www.justice.gov.sk/wfn.aspx?pg=l551&htm=l5/l5712.htm

[6] viz doporu?en? Komise ze 4. dubna 2001 o z?sad?ch pro mimosoudn? org?ny p?i ?e?en? spot?ebitelsk?ch spor? uzav?en?ch pr?vn? dohodou (??. v?st. L 109, 19. 4. 2001)

Vyu?it? mediace ve zdravotnictv? pova?ujeme za vhodn? k ?e?en? neshod mezi pacienty a l?ka?i ?i poskytovateli zdravotn? p??e, a to zejm?na v situaci, kdy ?jma na zdrav? a odpov?dnost za ni je nepochybn?. Mediace m??e v relativn? kr?tk?m ?ase p?isp?t ke konsensu o zp?sobu a rozsahu od?kodn?n? pacienta.

?ada zdravotnick?ch za??zen? m? ji? dnes zaveden? syst?my pr?ce se st??nostmi pacient?. P?esto se lid? ?asto nec?t? spokojeni s t?m, jak byla jejich st??nost na pochyben? zdravotn?k? vy??zena. ?aloby a trestn? ozn?men? pacient? pak vyru?uj? l?ka?e od pr?ce a dr?? je v nejistot?. P?itom jsou to pr?v? zdravotnick? za??zen?, kter? maj? p?i volb? zp?sobu, jak spory s pacienty ?e?it, siln?j?? postaven?, a mohou se nep??jemnost? spojen?ch se soudn?m sporem mnohdy snadno vyvarovat.

V minulosti tato s?zka na vy?k?v?n? obvykle vych?zela, proto?e lid? se do zdlouhav?ch a velmi n?ro?n?ch zdravotnick?ch spor? v?t?inou pou?t?li jen neradi. S t?m, jak postupn? doch?z? k vyjas?ov?n? judikatury soud? a zvy?ov?n? od?kodn?n? pro po?kozen? pacienty, jsou v?ak zdravotnick? za??zen? st?le ?ast?ji nucena sna?it se o mimosoudn? vy?e?en? sporu. A zde m? sv? m?sto pr?v? mediace prost?ednictv?m zapsan?ho medi?tora.

V?hody mediace prost?ednictv?m zapsan?ho medi?tora oproti soudn?mu ??zen?

  • Je levn?j??

?e?en? sporu soudn? cestou je n?ro?n?j?? na ?as i pen?ze. P??padem se mus? zab?vat veden? nemocnice, kter? je nuceno najmout si pr?vn?ka a v p??pad? prohry uhradit n?klady ??zen?.

Zam?stnanci nemocnice nav?c mus? v pracovn? dob? vypov?dat p?ed soudem. Mediace umo??uje dohodnout si ?as i m?sto setk?n? a n?klady jsou zpravidla ni???.

  • Je d?v?rn?

Strany i medi?tor jsou v?z?ni ml?enlivost?. Krom toho pacient nen? nucen vypov?dat p?ed soudem, dobr? pov?st nemocnice tedy nen? nijak ohro?ena.

  • Je p??jemn?j??

Medi?tor nen? stran?m nad?azen? jako soudce, ale spolupracuje s nimi jako rovnocenn? partner. D?ky neform?ln? atmosf??e mohou ??astn?ci formulovat ve?ker? sv? motivy a p?edstavy a nemus? se omezovat jen na informace d?le?it? z hlediska pravidel soudn?ho ??zen?.

  • Je m?n? ?asov? n?ro?n?

Jednotliv? setk?n? se uskute??uj? dle mo?nost? v?ech z??astn?n?ch. Na rozd?l od soud? se mohou medi?to?i v?novat p??padu intenzivn?ji a v?sledek se dostav? zpravidla do t?? m?s?c?.

  • Sm??uje k dohod?

C?lem pacienta ?asto nen? ?o?kubat? nemocnici a c?lem nemocnice zpravidla nen? vyhnout se zodpov?dnosti. Soudn? p?e je postavena na principu v?hra ? prohra. Medi?tor naopak vede ??astn?ky k tomu, aby si uv?domili z?jmy sv? i z?jmy protistrany, a mohli tak dos?hnout oboustrann? v?hodn? dohody.

  • Zachov?v? dobr? vztahy mezi stranami

Pokud p??pad rozhoduje soud, dojde zpravidla k ?pln?mu naru?en? vztah? mezi pacientem a nemocnic?. Pacient nejen ?e u? nevyhled? slu?by t?to nemocnice, ale naopak m??e m?t tendenci svou ?patnou zku?enost p?edat co nejv?t??mu mno?stv? zn?m?ch, p??padn? i m?di?m.

T?m?? na ka?d?m stavebn?m projektu doch?z? ke zm?n?m, a? co do rozsahu d?la, jeho ceny ?i ?asu pln?n?. Takov? ?pravy mohou v?st ke vzniku spor? zejm?na mezi dodavatelem a stavebn?kem.

Pokud se stran?m nepoda?? eliminovat spor p??m?m jedn?n?m, pak mohou zv??it jeho ?e?en?m prost?ednictv?m zapsan?ho medi?tora. Ten jim m??e pomoci dos?hnout sm?rn?ho ?e?en? konfliktu uzav?en?m media?n? dohody.

Mediace m? ve srovn?n? s dal??mi zp?soby ?e?en? spor? mnoho v?hod, p?edev??m je mnohem m?n? n?kladn? ne? soud ?i arbitr?? a jen m?rn? dra??? ne? p??m? jedn?n? ??astn?k? konfliktu. Krom? ji? uveden?ch v?hod mediace je ve h?e je v?ak mnoho dal??ch jej?ch vlastnost? ?i faktor?, kter? mluv? ve prosp?ch mediace:

  • pokud dojde k z?va?n?j??mu sporu b?hem v?stavby d?la, mediace m??e pomoci spor rychle vy?e?it, ani? by t?m do?lo k z?sadn?mu ovlivn?n? pr?b?hu v?stavby;
  • mediace je soukrom? proces, kter? nepodl?h? kontrole ve?ejnosti ani mo?n?mu z?jmu m?di?;
  • soud m? mo?nost strany soudn?ho ??zen? odk?zat do mediace a na t?i m?s?ce soudn? ??zen? p?eru?it. Pro? ztr?cet ?as a vynakl?dat prost?edky na soudn? ??zen?, kdy? strany mohou j?t do mediace p??mo?
  • p?i mediaci ve stavebnictv? je v mnoha p??padech vhodn? vyslechnout i znalce, kter? anga?ovaly ob? strany na posouzen? technick?ch ot?zek p??padu. Ze zku?enosti se ukazuje, ?e p?i zapojen? znalc?, resp. p?i jejich spole?n?m sly?en?, kdy jsou nuceni znalci konfrontovat sv? stanoviska navz?jem, m??e rovn?? v?st ke kompromisn?m z?v?r?m, kter? n?sledn? p?isp?j? ke kone?n? k dohod? stran.